V hlavní roli břízy a sýkorky

IMG_20150203_121355.jpg
P1010258.JPG
Jak bylo o víkendu na chatě? 
Bylo dobře! Díky za optání. 

Už jsem normální přírodňačka! 
Bez splachovacího záchoda, voda ze studně, teplíčko z kamen, a teď nově i BEZ  ELEKTŘINY!
Manžel musel vykopat kabel či co a bude natahovat nový.  To už mělo proběhnout, ale nastaly nějaké komplikace do kterých já nevidím. Takže máme novinku, retro pobyt v chajdě u lesa, jako za starých časů. 
Bylo teploučko, dlouho jsme mohli sedět venku. Poslouchali jsme při světle svíčky pod pergolkou zpěv ptáků, který utichl najednou, jako když je utne dirigent hůlkou, v půl deváté večer. Dáchli si a začali zase někdy kolem páté ranní.

Celou neděli jsme tak nějak relaxovali. 
Po snídani jsme vzali psy a šli jsme na procházku do lesa. Snažili jsme najít jarní houby, ale houby. Tak jsme  alespoň nasáli do nosů všemožné  lesní vůně a protáhli naše těla.

Já jsem po procházce vytáhla plánek záhonku, který jsem si pečlivě namalovala, a študovala jsem, co mi to tam vlastně vylézá ze země. Zřejmě ředkvička a jarní cibulka. To se nechám překvapit, Ani z plánku jsem totiž nebyla moudrá. Co vede v žebříčku růstu, je rukola. Té se daří, stejně jako řeřiše, ale ta vyroste i na vatě a bez větší pomoci, tak si nemůžu připsat větší zásluhu!

Baví mě to přátelé. Nacházím stále nové rostlinky, které nám různě vyrůstají kolem chaty. Na skalkách, kolem studny, kolem plotu. Všude něco raší a já nemám ani páru co to je!  :D 

Manžel si taky našel zábavu. Minule když odřezával z břízy nějaké  překážející větve, všiml si jak bříza pláče. Bříza vylučuje jakousi vodu a tím si prý "zalepí" ránu. Regeneruje se. Tak mi to alespoň bylo vysvětleno. Tato voda je léčivá.
Manžel tedy naříznul  dvě břízky a snažil se odchytat do petky tento elixír. Já pak pohledám na netu, na co všechno se dá použít. Manžel to prostě vypil. Musím se ale přiznat, že mi těch bříz bylo líto teda... fakt mi přišlo, že brečí.



Přišla řada i na malou údržbu.
Vydrbala jsem stoletou špínu ze stolu v kuchyni a dala nový ubrus, a taky jsem smetla pavučiny kolem pergoly, umyla lavičku a venkovní stůl posraný od ptáčků. To byla moje veškerá práce.
Oběd jsem zadala jako úkol manželovi a pak jen smyla nádobí.



Celý den se pak už nesl jen v duchu odpočinku a slunění. 
Seděla jsem u chaty, na poleně na louce, na pařezu u lesa, zavírala oči a prohřívala se jako had na sluníčku.
Ležela jsem na dece v trávě , na lavičce u ohniště... to mi vyhovovalo nejvíc. 
Zabalila jsem se do deky, když sluníčko začalo chvílema hrát schovku, lehla jsem si na lavičku a dlouho se nehýbala.

Tím dostaly sýkorky odvahu a lítaly do krmítka, kam jsem jim naservírovala slunečnici. Taky jsem měla možnost sledovat pečlivou snahu sýkorčího párečku, nanosit do naší budky u chaty materiál na hnízdečko.
U další budky, přímo naproti chatě, jsem byla svědkem ostré potyčky sýkorek. Nevím zda o budku, nebo o partnerku...
Ovšem i kolem naší "zkažené" budky  (o které můžete číst tady: http://motylkov.cz/rubriky/blog/nase-chatareni/i-v-zime-se-da-chatarit) jsem zaregistrovala nějaké rušno!

Kolik toho člověk může vidět a zažít, když jen potichu leží!
Vydržela jsem to dělat hodiny.







 
IMG_20150412_142246.jpg
IMG_20150412_142344.jpg
IMG_20150412_142807.jpg
13.04.2015 10:56:20
martina1cermakova
Na Motýlkově se stále něco děje!
Pokud nechcete, aby Vám něco uteklo a rádi byste věděli o všech novinkách, čekáte na nové zboží či článek, zadejte svůj email a ráda Vás budu informovat o všem, co se tu šustne!

Váš Motejl
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one